Isch

Pokud děláš něco dost dlouho, staneš se v tom mistrem - pokud nejsi debil.

Rolničky, rolničky...

... co tu chcete zas?!

Ano, přátelé, je to tu.
Ačkoliv bych ráda tento fakt ignorovala, blíží se to období, kdy se sejdeme pod uříznutým jehličnanem, budeme si předávat věci, které jsme si buď nechali od někoho kupit, či (a to je většinou horší varianta) se příbuzenstvo rozhodlo, že nás něčím vhodným obdaruje.

Přiznávám, že je za mnou to období, kdy jsem nenáviděla tzv. "měkáče", tedy měkké dárky, které většinou symbolizovaly nějaké to oblečení. Postupem času jsem došla k přesvědčení, že ponožek není nikdy dost (na to při přítomnosti psa v domácnosti přijde rychle celkem každý). Průšvih bývá, když se někdo z rodiny (obvykle je to babička, co si budeme lhát do kapsy) dostane ten spásný nápad "koupit Vám něco na sebe". Ze záhadných a blíže nespecifikovatelných důvodů se na takovýchto kouscích objevují méně či více (většinou více) šílené vzory. U žen to bývají kytičky (ironické pojmenování pro velké fleky červenožlutého zabarvení na tmavomodrém podkladu - třeba takovou romantickou halenku s jemnými kvítky ze stoprocentní bavlny, například, bych brala i já, i když si mě v tom 99,9% z Vás nedovede představit ani v nejdivočejších snech), u mužů buď košile (buď s krátkými nebo naopak příliš dlouhými rukávy - tím myslím, že pokud muž natáhne paži, má rázem manžetu uprostřed předloktí, nebo naopak plandající konce, silně evokující svěrací kazajku) či svetry (právě se vzory zvířátek, které bych se bála navléci na svého sedmiletého bratra, jelikož jeho reakce by byla nejspíše opravdu bouřlivá, přičemž ale pochybuji, že by skákal radostí (jiný pohyb směrem do stropu ale nevylučuji, jednalo by se spíše o vyhazování svetru za účelem zbavit se jej), popřípadě škrtící silou hroznýše po anabolikách, nebo kousající jako roj nenažraných komárů (komárek)).

Jistě, existují i babičky, které jsou rozumné. Ty dávají více či méně silné obálky obsahující hotovost. Pomalu spěji do věku, kdy bych od své babičky brala s povděkem i krabici cukroví, neb sama odmítám péct a domácí... Je prostě domácí.

Dlouho jsem bádala nad tím, co si budu letos přát k Vánocům (ne, že bych je nějak slavila, ale mám v tomto období i narozeniny, takže se to jaksi sdružuje). Zvažovala jsem buď finance na nějakou další úpravu, v úvahách byla i nová ohlučná skříňka (rozuměj MP3 přehrávač), či něco na sebe (ano, právě proto jsem zmiňovala měkáče). Rozhodnutí bylo ale učiněno za mě, takže vím, co k 22tinám dostanu.

Co si letos od Ježíška (ne, nemáme Santu, nemáme dědu Mráze) budete přát Vy?
22.11.2010 21:18:13 | Autor: isch



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se