Isch

Pokud děláš něco dost dlouho, staneš se v tom mistrem - pokud nejsi debil.

Už padá listí...

... aneb máme tu listopad, přátelé.
Dlouho bylo ticho, já vím, ale dělo se tolik věcí, že jsem nestíhala a pokud se objevila chvíle, kdy jsem tzv. "neměla do čeho píchnout", moje schopnosti něco napsat byly značně limitovány (měla jsem prostě totálně nepsavou, stačí to jako vysvětlení???). Ale což, přišel čas to napravit.


Právě jsem se mrkla, kdy že jsem to psala poslední článek a ono je to skoro dva měsíce. Ano, jsem ostuda a hluboce se za to stydím. Trochu mne ale hřeje fakt, že můj nejčtenější článek se pomalu kodrcá do třetí tisícovky přečtení a to mne trochu hřeje.

V období, kdy jsem tak zcela nepsala, jsem z totálního nadšení z nové práce přešla do jakési stagnace, jenž narostla do odporu. Abyste mi rozuměli, proč se tak stalo: Nastoupila jsem a mou náplní bylo zpracovávat data v určitém projektu. Přiznávám, že to nebylo nic náročného, spíše to byla taková pohodička, kdy jsem osm hodin nahazovala data do systému a u toho stíhala vykecávat s kolegyní.
Pak ale "má" firma ukončila spolupráci a tím pádem zanikl i projekt, na kterém jsme dělaly. Což nebylo zrovna milé, hlavně proto, že jsme se to dozvěděli až při příchodu do práce.
Kupodivu ale tehdy nebyla ukončena spolupráce s námi, jen jsme byli přeřazeny na projekt jiný. A tehdy to začlo pomalu, ale jistě, spět do kytek. Ano, ze začátku jsme měly svůj systém, který fungoval. Pak bylo rozhodnuto, že tedy nebudu já zadávat data do PC, ale budu telefonovat. Což, vzhledem k mé fóbii z telefonování a logopedické vadě bylo rozhodnutí hodné génia. Tedy pardon, mého bosse.
Ale i tuto změnu jsme zvládly. Pak ale bylo určeno, že slečna, která do té doby byla spíše naší kolegyní se stane naší nadřízenou. Započala nám vnášet do řádu inovace, přestaly jsme být denně chváleny za naší práci a postupně jsme si já i moje "kolegyně ve zbrani" začaly hledat něco jiného.
Prozíravý počin, neb jsme byli po pár týdnech, ve kterých kdykoliv jsme si utvořily nějaký systém byl tento změněn, neustálých výtek od šéfů, "stornovány", aneb s námi byla ukončena spolupráce.

Naštěstí to, že jsem se naučila s lidmi jednat po telefonu pro mne znamenalo rychlé znovuzaměstnání a to tentokráte ve firmě, pro níž jsme před tím jako celá marketingovka pracovali. Zatím jsem ve fázi nadšení, uvidím, jak dlouho mi toto vydrží. Pevně doufám, že alespoň několik měsíců, ne-li rovnou let.

A co se stalo krom toho, přátelé?

Povedlo se mi rozložit mou postel, resp. ve spolupráci s jedním člověkem se nám povedlo zařídit prasknutí středového nosníku (budiž mu lehká zem), ale byl to tentokráte opravdu vzrušující zážitek, který bych ale nerada opakovala.

A co se mého života jako takového týče, učinila jsem zásadní rozhodnutí a pořídila jsem si psa, tedy konkrétněji fenku křížence jack russella. Ano, je to šídlo a chvílemi mám dojem, že neběhá, ale lítá jen příliš nízko nad zemí. Aktuálně hledáme nějakého kamaráda na venčení, nevíte o někom?
07.11.2010 21:46:33 | Autor: isch



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se