Isch

Pokud děláš něco dost dlouho, staneš se v tom mistrem - pokud nejsi debil.

Faux pas po telefonu

Přátelé (ano, začínáme tradičním oslovením), slibovala jsem Vám článek o vraždách po telefonu, nebo se pletu? Tak tady jej máte.
Pár z Vás (většina) již ví, že dělám v jedné, nejmenované marketingové společnosti.

Ze začátku jsem dělala na projektu, který nebyl spojený s obvoláváním lidí, na rozdíl od toho, na němž pracuji teď. Což bylo v celku podstatné, protože - jak někteří z Vás tuší, čí přímo vědí - nemám telefonování zrovna v lásce (můj účet za mobil by mohl svědčit o něčem jiném, ale to je způsobeno spíše využíváním doplňkových služeb - přeci se nepotáhnu až k ceduli s jízdními řády, zvláště když vím, že budu muset někdy přestupovat po cestě domů/práce/na nákup. Od čeho tedy máme mobilní připojení?).
A v těch dobách, kdy jsem si v práci jen vesele datlila do počítače, sedával u našeho stolu jeden kolega, který měl na starost právě ověřování smluv po telefonu. Kdybych věděla, že mne to za měsíc čeká též, asi bych se mu toliko nesmála.

Člověku se totiž povede spousta krásných přeřeků, když již mluví s několikátým klientem.
Od: "... a mohl bych Vás požádat o Vaše přirození?" (Příjmení a datum narození, kolegův výplod), přes: "Mluvím s pannou Janou..." (můj výplod) až k nemilým situacím, kdy v záchvatu lehkého šílenství (od doby nástupu k nim u mne dochází párkrát denně), bečím na kolegu
(čtete správně, BEČÍM) a situace se vyvine v: "Bééé, dobrý den, tady...." Bohužel pro paní, se kterou jsem telefonovala, ze mne ještě není zcela profesionálka a tak jsem nevydržela zachovat klidný hlas. Ještě před tím, než mi s tím ve vzteku "praštila", mi ale potvrdila, co jsem potvrdit potřebovala - tímto se velice omlouvám...

Vrcholem byl ale kousek mého kolegy - volal pánovi, již v důchodovém věku - a sděloval mu výši poplatku za službu, jenž si od nás objednal. A najednou: ticho, při dalším telefonátu jen vyzvánění...
Na Romanův (=kolegy) výraz, při mém konstatování: "No a teď jsi ho zabil!" asi jen tak nezapomenu. (Pán - naštěstí - přežil, jen tak pro informaci).

Přiznám se, že jsou dny, kdy se skoro děsím toho, co zase vymyslíme.
11.09.2010 21:09:46 | Autor: isch



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se