Isch

Pokud děláš něco dost dlouho, staneš se v tom mistrem - pokud nejsi debil.

Reakce na článek v Reflexu č. 18 – HŘEBÍKY POD KŮŽÍ od JXD

… aneb já toho chlapa měla jako autora kdysi docela ráda.

Na NYXu a možná i Facebooku se rozpoutala docela bujná diskuze o tomto článku od Jiřího X. Doležala. To mě donutilo jít a Reflex si koupit. A to jsem vskutku neměla dělat. Po té, co se mi povedlo se uklidnit, vzrostlo mé odhodlání zareagovat.


Článek vezmu celý popořadě a budu jej komentovat. Oproti původnímu záměru a po poradě, budu z článku citovat. Takže, přátelé, všechny úryvky v uvozovkách pochází: DOLEŽAL, Jiří X. Hřebíky pod kůží : Procházka třemi patry domu plného lidský deviací. Reflex : CS Společenský týdeník. 6. května 2010, 18, s. 36-42.

Cituji: "ŽIŽKOVSKÝ KLUB ABADON v to prosluněné jarní odpoledne vypadal velmi nevlídně a nehostinně. Počasí táhlo ven, pod širé nebe a na světlo, ale v klubu byl chlad a tma. A trousily se do něj – přes nezanedbatelné vstupné čtyři sta padesát korun – davy lidí, z nichž většina vypadala zcela bizarně. Byli totiž většinou ustrojeni do černých rób a na hlavě se pyšnili neobvykle umně konturovanými účesy. Jejich vizáž připomínala estetiku skupiny Kiss. Zajímalo by mě, kolik hodin práce před zrcadlem toho dne účastníci party dohromady spotřebovali. Odhadem to mohly být tisíce hodin při vytváření trochu komiksového, trochu perverzního a opravdu směsného looku většiny z několikasethlavého davu návštěvníků.
Na oslavě se objevily dva typy lidí. Velmi mladé roštěnky s nesmírně bizarním zevnějškem, které se ale – když se odstrojí, odbarví fialové vlasy a pořádně smyjí vrstvy líčení – promění v docela obyčejné holky. Postpubertální společnost zmustrovaná tak, jak k jejímu věku patří, ale pro staršího chlapa docela příjemné prostředí. Až na to, že některé dívky měly podrážky kožených černých bot třeba patnáct centimetrů tlusté a vypadaly v nich jako oblíbený pohádkový hrdina mého dětství – kocour v botách.
Druhou skupinu účastníku tvořili výrazně méně vystrojení jedinci, sice převážně také černě odění, ale mnohem civilněji. Prohlédli-li jste si je zblízka, bylo vidět, že co nemají v barvách účesů, objevuje se v množství větším než malém v náušnicích, kérkách a kruzích, kterými si propíchali skoro všechny viditelné části těla."


To, že JXD přejmenoval Abaton na „Abadon“, je malá chybka. To, že jej umístil na Žižkov je taky detail. Kdo by chtěl přece přesné informace?
Dále se zde pozastavuje nad cenou. Ano, přiznávám, že pokud jste koupi lístku nechali na poslední chvíli, nejednalo se o levnou záležitost, ale kdo nezaváhal a koupil v předstihu, mohl se dostat skoro na poloviční cenu.
Dále JXD rozebírá vzhled všech zůčastněných. Co je mu do toho? Copak se pozastavuje někdy někdo nad tím, jak vypadali lidé na koncertu Stoneů? Nebo něčeho jiného? To, že všichni působili jakýmsi „zmustrovaným“ (nové oblíbené slovo autora) dojmem, je dáno tím, že většina lidí, která na HP šla, to brala jako možnost „vyřádit se“ a vyexhibovat. S tím, že je nikdo nebude soudit a ukazovat si na ně prstem.
Pokud se tam tedy neobjeví populární a nekonvenční pisálek, že?
Pochybuji o tom – a kdyžtak mne vyveďte z omylu – že se teď všichni pohoršují nad tím, že tam byl jeden obrýlený, blbě potetovaný a stárnoucí hulič?

Co považuji docela za problém je, že spousta lidí může brát některé žvásty v tomhle článku za osobní útok. Ano, mohla bych mezi nimi být i já (jsem totiž ta stopadesátikilová slečna, která si nechala rozřezat holeň). Ale: stejně tak, jako on si o mně může říct, že jsem tlusté monstrum (nebudu tvrdit, že jsem nějaká twiggy a nikdy jsem to nedělala), tak si já o něm můžu říct, že je to plešatějící zákrs.

Vůbec, Doležalova nelibost vůči „tlustým“ dívkám se nese celým článekm. Zdá se mi, jako kdyby tvrdil, že mezi přívrženkyněmi BM (protože, dle autora, byly propíchané v podstatě jen ty prostorově výraznější), nebylo skoro jediné pěkné štíhlé děvče. Což považuju ze úžasný žvást.
Viděla bych to buď na nějakou frustraci, nebo vnitřní nespokojenost JXD, která jej vede k takovýmto závěrům.

O BDSM:

Cituji: "V patře BDSM se nesmělo fotit. Vystupovali v něm lidé, kteří bez váhání připouštějí, že jejich záliba v bolesti má sexuální podtón. Děvčata chodila oblečena nejen v černé lesklé kůži a latexu, ale také v celkem normálních černých šatech, doplněných černými punčochami samé díra. Na nohou měla obuty tzv. kurví boty s mohutnou podrážkou, které nejsou zas až určené k chození, ale spíše do postele. Sem tam se objevil mládenec zmustrovaný do černého pláště a cylindru, s holí, jenž vypadal jako postmoderní karikatura hraběte Draculy. Ale samotné vystoupení vylo v podstatě nepřekvapivé a rutinní. Všechno, co si můžeme pod pojmem sadomasochismus a fetišismus představit a co nezvedá žaludek. Běžné hrátky – subinky s přísňákem, které je vodí na psích vodítkách, pak naopak dominy, co podpatky kurvích bot šlapou na nahá těla submisivních otroků, a jako vyvrcholení pár, kde mladý muž souložil partnerku čerstvě očištěným křenem a zázvorem. A jí se moc líbilo, jak se jí to nelíbí...
Program, který může vyvolávat i u zcela nedeviantních jedinců docela libé pocity při sledování, bolest jen těsně za pomezím náznaku a submise spíše fetišisticky ritualizovaná, hrané než nějak opravdu prožívaná. Prostě – takové milé kočkování trochu zvláštních lidiček. "

Co se fetish stage týče, jsou řádky, jenž JXD popsal, jen jakýmsi plýtváním jak jeho energie, tak i energie mojí, neboť dění nezachytil příliš přesně (zmínit docela zajímavou přednášku o bolesti od prof. MUDr. Rokyty Dr. Sc., by působilo asi tím dojmem, že se nás jednak doktor nebál, protože jsme ho mohli taky svázat a rozřezat, ale – nedejbože – i tím, že jsme ochotni se vzdělat?), vystoupení označil za nepřekvapivé a rutinní, spíše hrané než opravdu prožívané. Vzhledem k tomu, co jsem si přečetla od pořadatelů a vím ohledně toho, jak to tam vypadalo, bych o hraní moc nemluvila. Ano, jistě, chování bylo v jistých okamžicích trochu nadnesené, ale aby šlo jen o takové provokativní poplácávání (takto jej autor neoznačil, přiznávám, nicméně dle mého dojmu z článku to k tomuto nemá daleko)?


Cituji: "O patro výše se naopak fotit smělo a probíhalo tam cosi, co si nepředstavíte ani v těch nejujetějsích snech. Show začala intimním piercingem a už ten sám o sobě stačil, abych se šel na pěknou dobu ven vydýchat.
Vizuálně to bylo velmi zvláštní publikum. Všichni bylo propíchaní až hrůza a většina také tetovaných a pracně učesaných – kromě dohola vyholených mládenců. Vedle oněch nápadně zmustrovaných gothic-emo holčiček se tu vyskytovala spousta holek, jež by opravdu potřebovaly dietu, a mraky kluků, kteří by naopak od těch děvčat potřebovali nějaké to kilo navíc vypůjčit. Ti mládenci byli ve své většině neduživí, až nedomrlí a dívky až na naprosté vyjímky (a ty nebyly příliš propíchané) tlusté, až oči bolely.
Jako první bod programu se do křesla umístěného na pódiu vedle stolku s nástroji posadila tlustá brýlatá dívka, jež měla korzet a prsa celé ven, s bradavkami přelepenými křížky černé leukoplasti. Leukoplast si sundala, mladý muž s vyholenou hlavou a nástroji v rukou jí bradavky nejdříve pečlivě vydezinfikoval, pak na nich fixou udělal tečky, kudy povede vpich, a pak jí ty bradavky před nadšeným a vzrušením funícím publikem propíchl a zasadil do nich náušnice. Tlusté děvče se celou dobu tvářilo, jako by je to strašně bavilo.
Pak na jeho místo přišel neduživý mládenec s obličejem plným piercingů a stáhl si kalhoty. Propichovač mu soustředěně proměřil a posléze propíchl penis. Pak nastoupila snad stopadesátikilová dívka, které jiný propichovač s mohutným plnovousem a přezdívkou Fou Sage, šéf Hellu i celé party, vyřezal do kůže na holeni levé nohy obrázek. Za ní další děvče – jak jinak než tlusté -, jež si nechalo propíchat jehlami pravou ruku a udělat si na ní šněrovačku. Pak jsem se šel znovu vydýchat.
„V prvním patře jsou, jak my říkáme, úchyláci,“ říkal mi Fou Sage později. „Těm to dělá dobře sexuálně. V druhém patře jsme my devianti – nám dělá dobře ten prožitek.“ A pak velmi kompetentně vysvětluje, jak prožitek bolesti souvisí s vyplavováním nervového přenašeče dopaminu a jak je po něm člověku dobře. „Vidíš na holkách po piercingu ty nadšený, obrovský oči, často plný slz a dojetí...“ rozněžní se Fou Sage. Když se vrátím do druhého patra, sedí v křesle na pódiu děvče – první štíhlé toho dne – a propichují jí klitoris.
A v průběhu večera propíchnou penisů i klitorisů ještě několik, pak do sebe píchali jehly, pouštěli elektrický proud a nakonec se všichni vzájemně pověsili na háky propíchnuté pod kůži."


Komentáře k hlavnímu pódiu jsou taky velice výživné. Všichni jsme byli propíchaní až hrůza, tetovaní a pracně učesaní. Zde je narážka na vyholené mladíky. Buď to je jen tak mimovolné, ale pochybuju, že by autor, jako je JXD něco zmiňoval jen tak, takže by to mohla být narážka na extrémisty, s nimiž se, jak je všeobecně známo, nemá příliš rád?
V této části se opět objevuje pár řádek, které bych označila za „módní policii“. Že by trénink na novou profesi? Zase si počteme o tom, jak jsme byli všechny tlusté a naopak mládenci neduživí, nedomrlí...
Rovnou sem prskne i jednu nepřesnost, kterou jsem od člověka, který má již nějaké zkušenosti s bodymody, nečekala. Prý propichování klitu? A navíc – těch propíchnutých klitů a penisů bylo prý několik (že by mi něco uniklo)? Taky jsme do sebe prý pouštěli elektrický proud.. No, je vidět, že drobná ztráta orientace v prostoru a času se hold přihodí i mistru tesaři.

Esej o tom, co je a není sadomasochismus, nemohu komentovat. Přiznávám, že mé znalosti v této oblasti nejsou tak dobré (ne že by nebyly žádné), přesto na mě působí poněkud nepřesně. Mohl by mne někdo doplnit?

Zajímalo by mne, kdy si Fou Sage našel v programu hodinu, aby vesele debatil s Jirkou (ano, asi jsem po Abatonu viděla poletovat jeho astrální já, ale i tak tuším, že vzhledem k vytíženosti, jaká je spojená s organizováním celé akce, s JXD mohl mluvit jen pár chvil. Ale což, já když jsem někdy pod vlivem čehokoliv, tak také mívám zkreslené odhady).

No a pak zde máme další psychologickou analýzu, že jsme všichni krátcí, svalnatí až zavalití, máme silné stažené krky a nedůvěřivé, smutné oči s měkkým útrpným pohledem, předsunutou pánev, ploché hýždě, žalostný, utrápené a iritující hlasy... Nabývám dojmu, že jsme byli – jak já, tak JXD, každý na jiné akci. Já jsem viděla spoustu krásných (štíhlých) slečen, všichni měli veselé oči s nadšeným pohledem....

Pak se ještě dovím, že nemáme nic společného s moderními primitivy, protože to pro mě není o tom, zkusit si to jen jednou a mít to spíše jako rituál (ano, já se svým brandem nelezla rituálně do televize a nerecitovala u toho nějakou báseň, ale odbyla jsem si ho pěkně v soukromí).

Cituji: "A propichovat i být propichován je naprostým únikem před svobodou. Ten propichovaná je přece svázaný, bezmocný, poddajný, nemůže nic, nemůže se bránit, může jen pasivně přijímat bolest s trpět. A ten propichující je zase tak dokonale vytržen ze svobody rozhodování, že vlastně nemá jinou volbu než ty bradavky či penis propíchnout. Vždyť po tom ten propichovaný tolik touží. "


Nu a ke konci přichází zjištění, že jsme všichni strašně nesvobodní. Protože ten propichovaný je svázaný, bezmocný, poddajný a nemůže nic a piercer je zase vytržen ze svobody, protože nemá jinou možnost, než píchnout.
To, že je rozhodnutí jít dělat piercera zcela svobodné, jelikož to – právě a zrovna Helláky – baví a naplňuje je to a že se nechám propíchnout se rozhoduji sama s čistou myslí.

Cituji: "Pokusil jsem se zprostředkovat pohled na popichování z celé řady rozdílných úhlů různých psychologických škol. Každá to vidí jinak, plně se však schodují v jediném: Pudy navázané na Thanatos, touhu po smrti, jehož jsou propichování a sado/masochismus ventilem, jsou nesmírně mocné a vytváření ty vůbec nejsilnější psychické tlaky, jež známe. Takže když se lidé, kteří tu potřebu propichovat či být propichován mají, uspokojí v Hellu, je to záležitost jich samých a jejich platícíh diváků. Pokud by však tu energii smrti v sobě hromadili a ona je tlačila v hlavě, mohla by kdykoliv vypučet v novotvar ještě mnohem odpudivější, než je nahé dívčí tělo visící za háky zabodnuté pod kůží. "

A jako perlu na závěr článku máme zajímavou úvahu o tom, že je dobře, že se takhle vybíjíme, neboť pokud by se v nás energie smrti (to je vlastně to, co nás k tomu vede, jestli jsem správně pochopila, co tím celým „chtěl básník říci“), a tlačila nás v hlavě, mohla by kdykoliv vypučet v něco novotvar mnohem odpudivější, než pověšení jedné slečny na háky.


Jsem z toho, přiznávám, dosti pobouřena. Protože to, co jsem si přečetla, bych neoznačila za objektivní pohled na věc. V podstatě z toho všichni vycházíme jako nemocní chudáci... Tlusté a neduživí.

Vím, že většina účastníků HP nad tímto buďto mávne rukou, nebo se vytočí jako já. Ale cítím se tím poškozena. Vadí mi neobjektivita.
Byli jsme odsouzeni, aniž bychom sami odsuzovali. O co víc je to bolestné od člověka, který se holedbá svobodou a vědomostmi.
Po tomhle na mě totiž působí jako ten, jež – v lačnění po popularitě – mluví o světě, do kterého nepronikl.

Netvrdím tím, že v poslední době nedošlo k jakési změně, ohledně návštěvníků HP a pro některé se z toho stala komerční záležitost, ale obhajuju tu ty, ke kterým patřím. Ty, pro které je HP jedním z mála míst, kde mohou díky své zvláštnosti splynout s okolím, být vyjímečnými a přesto zapadat. Kde se můžu vyexhibovat – a nebude na mě koukáno, jako na magora, kterej do sebe nechá řezat, ale jako na někoho, kdo to dokáže.
A jsem rozčilena tím, že jsme všichni hozeni do jednoho pytle, který je ale pro 99% z nás naprosto nesprávný.

Já o JXD také neprohlašuji, že se na něm podepsala dlouhodobá konzumace marihuany a jeho pobuřující styl a touha šokovat (protože část čtenářů jistě bude šokována tím, co se dočte a bude ráda, že byla varována před takovýmito úchyly) je veskrze debilní.


Zdroj použitý pro citace: DOLEŽAL, Jiří X. Hřebíky pod kůží : Procházka třemi patry domu plného lidský deviací. Reflex : CS Společenský týdeník. 6. května 2010, 18, s. 36-42.
07.05.2010 15:48:55 | Autor: isch



Komentáře

7 komentářů:
  • 07.05. 16:08, Pyverrn

    Inu, ja naopak rad prohlasim, ze JXD je uz budu uplne vyhuleny, nebo totalne mimo z neceho jineho a nebo se snazi vzbudit kontroverzi za kazdou cenu. Myslim, ze tento pan by to mel zabalit a jit se nekam zhulit k smrti, protoze na to, aby psal, jiz evidentne nema a ve chvili, kdy ma zakladni chyby i ve faktech, ktera se daji velmi snadno overit na internetu, pak je to pro me dosti ubozak, ktery propriste v mem okoli nebude vitan... tedy, presneji, bude silne nevitan... Nicmene vyjadrim se i k Reflexu jako platku, ktery se stava jakymsi tendencnim bulvarem nevalne novinarske hodnoty.. je opravdu skoda, ze kdysi pomerne rozumny platek se stal ubohou parodii.

  • 07.05. 16:26, pedro

    Vyprdněte se na novináře. Ignorujte je, ať si píšou, co chtějí. Proč něco vysvětlovat někomu, koho to ve skutečností nezajímá ?

  • 07.05. 16:31, isch

    Spíš než bych to vysvětlovala (tohle taky není dopis pro JXD, na to je zase specialista jiný člen rodiny, který jej umí rozpálit doruda), říkám zde svobodně svůj názor na ten článek. A dávám prostor s ním nesouhlasit nebo souhlasit. A možná motivuji k zamyšlení..

  • 07.05. 20:40, selfish

    Má i roztomilý chvilky :) "Prostě – takové milé kočkování trochu zvláštních lidiček. " Článek, ani JxD mě moc nepobuřuje. Zvyk sem si, že ho člověk musí brát s rezervou. Popisoval zkrátka něco co viděl, aniž by k tomu měl jakejkoliv vztah. A že si tady vzal na paškál holky který je za co chytnout? Jeho boj. Mávnul bych nad tím rukou.

  • 10.05. 16:27, nevesta.temnot

    byla to vydařená akce :) Na ostatní kašlat, my víme!

  • 11.05. 00:17, blackmagicwomen

    Je videt ze svet je plny omezencu a o to horsi to je kdyz takovy omezenec pise do novin... ale v nasi zemi se neni cemu divit...

  • 18.05. 07:11, Frater Pluto

    No já s JXD nemám problém a myslím že je to nutné brát s nadhledem. vede mne to k úvaze jestli tyto akce nejsou jen humbuk kde se každej chce předvést. Příklad byl jsem na jedné akci kde se dívky předstíraly že je vzrušuje nabitá pistole čili jakásilesby šou. Ovšem když na ně kolega vytáhl skutečnou pistoli tak bylo po vzrušení. Já myslím že člověk mající rád bizardní věci nemusí na tyto akce chodit. Představuji si jej jako člověka který si umí vybírat a užívá si to a nemusí se někde předvádět. Stejně tak nezlob se ale hodnotit muže kterého si vezmeš podle toho kam ti so napíchne nebo jak tě pověsí na hák.... to mi přijde humorné. I nářek dívky "temné nevěsty" To mi připomíná přesdivky nejrůznějších satanistek které si na satanistky pouze hrají a nic o tom nevědí....


přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se