Isch

Pokud děláš něco dost dlouho, staneš se v tom mistrem - pokud nejsi debil.

Pseudosvoboda

Přátelé, kdysi jsem si pořizovala svou „webovou identitu“ kvůli tomu, že jsem byla na internetu svobodná. Mohla jsem si říkat – pardon, psát – co jsem chtěla, kam jsem chtěla a jak jsem chtěla. A ano, uvědomovala jsem si, že všechno, co prozradím, může být spojováno s mou osobou.


Stejně tak jsem si uvědomovala, co všechno se o mně, díky tomu, co píši, dá zjistit, na co může moje okolí přijít. A právě díky tomu jsem se začala krotit.
Nejdříve jsem přestala zcela otevřeně psát na fóra zaměřená na erotiku. Protože jsem nemohla napsat přímo to, co jsem si myslela, po čem jsem toužila, nebo vyjevit svůj názor na daný problém – co kdyby si to někdo přečetl. Ti z Vás, kteří mne znají opravdu dobře (pár takových je, co si budeme povídat a na mysli mám zvláště jednoho člověka, který mne zná opravdu detailně, řekla bych, že asi nejvíce z lidí, které jsem kdy kolem sebe měla), ví, že v některých oblastech jsem trochu „mimo střední proud“.

Pak se objevila ksichtokniha, tedy facebook, kde jsem měla ze začátku jen pár opravdových přátel... A jsem jednoho dne byla postavena před volbu, jestli přidám prvního příbuzného. Tím to asi celé začalo. Objevili se další a další a za chvilku mi došlo, že nemůžu napsat cokoliv, protože by se to někoho mohlo dotknout, protože bych tím někomu mohla ublížit.

Nastala i chvíle, kdy jsem byla s člověkem, který měl z internetu, respektive z sdílení osobních informací takový odpor, že jsem se bála i svobodně napsat o tom, co se mezi ním a mnou děje (nemyslím tím věci ryze soukromé, které zůstávají jen v mých a jeho vzpomínkách, spíše takové obecné pitomosti).

Kdyby se ale moje rozhodování „mám psát o tom, co mne opravdu tíží a co mě trápí, s tím, že mohu někomu ublížit a nebo mám tlachat jen tak o omáčce“týkalo jenom pověstné ksichtoknihy. Bohužel už zasahuje i na tento blog.

Čím více známých mám, tím více jsem hnána před určitou volbu.

Mohu přestat zcela psát.
Mohu se podřídit a psát jen to „co se hodí“.
A nebo se vykašlat na konvence a možná si i proti sobě poštvat část rodiny.

Je to volba jednoduchá, nebo nesmírně složitá?
Proto Vás, přátelé, žádám, vyjádřete se, co chcete číst.
27.04.2010 10:18:13 | Autor: isch



Komentáře

2 komentářů:
  • 28.04. 09:12, Pavlína

    lidé kolem tebe, potažmo většinou je to právě rodina, nejsou připravení co jejich "holčička" vlastně je zač:-) že má alespoň jakýsi sexuální život, že ji spousta věcí může štvát a máš pravdu i já než napíšu stav, uvažuju o tom jestli tam můžu napsat a)sprosté slovo b) jmenovat c) něco co by si kdokoliv mohl vztáhnout na svoji osobu......nejlepší je asi psát jak se máme skvěle a spoustu lidí tak nasrat PS: před měsícem (to to ještě bylo vidět) si moje máti všimla že mám cosi vyryté ve spálenině o velikosti menšího státu, velice svobodně projevila svůj názor!

  • 08.11. 12:06, Venda

    neboj, piš a nenech se omezovat...MTR


přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se