Isch

Pokud děláš něco dost dlouho, staneš se v tom mistrem - pokud nejsi debil.

Potopa

Ha, po dlouhé době jsem byla na nějaké akci... Ano, ten minulý víkend se nepočítá, to jsem jít musela (bráchův první koncík a po víc jak roce akce, na kterou chtěl jít i táta)... I když i to bylo fajn... Ale co se tentokráte událo?
Původní článek jsem zpracovávala včera večer. Nicméně, vzhledem k únavě, to nemělo tu lehkost, co bych chtěla, takže znovu, přátelé...

Na koncík - jenž byl návratem, oslavou Nic Složitýho - jsem vyrazila se slečnou, se kterou si nemám zrovna asi co říct. Ex mého ex.. No, co budu povídat :D (Kdysi se mi povedla na jiné akci jedno faux pas - Pavlíně, mojí ženě, říkám, při pohledu na onu slečnu stojící vedle kytaristy, po kterém jsme obě jely, "Stejně jí šuká"... A Pavlínka, nahluchloš obecný, na mě" COOOO?" "STEJNĚ JÍ...." (ano, velká písmena vyjadřují to, že jsem řvala na plný pecky, protože jsme stály kousek od reprodokturů a kapela hrála) "ŠUKÁ!" (a, jak si pohotový čtenář jistě domyslí, na toto slovo se rozhostilo hrobové ticho) a to vše doprovázeno tím, že jsme obě koukaly jejich směrem... Joo, když se daří, tak se daří)...
Vlezu do bejvalýho Sportu a zůstanu udiveně zírat. Je fakt, že s tím Růženka hnula, oproti tomu, co to bylo, tak to je pokrok... Prostě mě jen fascinuje, že se v poslední době uchytil styl "vykradli jsme nábytek v důchodkárně"... Ale zase se na těch sedačkách docela dobře sedí :D
Sednu si k tátovi, přiřítí se ke mně Pája... "Víš, že je tady Michal?"
Otevíráme staré rány, přátelé... Člověk, se kterým jsem toho dost zažila, kterej mě někam posunul a donedávna bych byla schopna říct, že to byla první láska...
Znáte takový ty záběry z filmů, kdy se hlavní postavě vyjeví najednou všechno, co s člověkem zažila? Bingo, to jsem si já taky užila... Na uklidnění jsem si dala exkurzi na bar... Pro doladění formy mi Pája oznámila, že dotyčný je ženat - není to žádná novinka, myslela jsem si... Ha, chyba lávky. Z neznámého důvodu jsem si myslela, že se slečnou, jenž tam měl s sebou je sezdám už nějakou tu chvilku. Ha...
Postupem večera moje odhodlání nabíralo na váze, přímo úměrně tomu, jak se mi ředila krev... A tak jsem se po hodině a něco (v překladu 8dcl vína a 1dcl vodky) odhodlala jít svého "čaroděje" pozdravit... A - teď to přichází - nezachovala jsem se tak, jak by se u mě dalo čekat (bojový útok židlí s pokřikem "hajzléééééé"), nýbrž jsem se mile usmívala, pogratulovala jsem mu a vesele se rozloučila... Tím jsem jej ale vyvedla z míry víc, než kdybych jej tou židličkou inzultovala, z přihrbeného posezu bylo jasné, že to prostě čekal :)
Nu a pak samé veselé věci, rvačka (bez mé účasti, přiznávám, přeci nemusím být pořád já ta, která jednu vrazí chlapovi, když uhodí ženskou, ne? (Ano, mohla bych se na tomto místě zamyslet, jak jsou na tom punkeři s etiketou a vychováním, ale už při jediném spojení těchto slov se mi tak trochu seká klávesnice a zavařuje monitor), nějakej vagabund rozbil topení na dámskejch hajzlech (no jo, přiznávám, že začlo téct po tom, co jsem se o něj opřela a chvilku si kroutila s ventilkem), Složiťáci zahráli kvalitně... Spokojenost...
Posléze jsem pokračovala s mojí gardedámou do Masky, po cestě jsme hledaly trenýrky jejího předchozího úlovku v parčíku (ne, tohle se mi fakt nechce vysvětlovat, hlavně proto, že je to jinak, než Vás určitě napoprvý napadlo)... A pak už jsem jen střízlivila...

Takže večer super, přátelé, nevím, jestli se mi povedlo nahodit onu odlehčenou formu, o kterou jsem se snažila, nicméně jsem se snažila a to se cení, ne?
27.09.2009 20:30:00 | Autor: isch



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se