Isch

Pokud děláš něco dost dlouho, staneš se v tom mistrem - pokud nejsi debil.

Majda je debil

Ne, nedělám si legraci, ten pes je fakt do rodiny.
Tak abyste měli jasno. Když ránovstane dřív, než já (což je popravdě velice pravděpodobné), ba co víc, když vstane dřív, než zbytek rodiny, pustí se do postupné devastece věcí, které jí za bdělého stavu (našeho, ne jejího) odebíráme. Takže předevčírem mě po 10 minutách budil nepředstavitelný rachot a vždycky jsem šla zjišťovat, co že se to zase sakra děje.
Popré to byla miska na jídlo, k terou honila po obejváku. Miska oderána, pes zmizel neznámo kam, protože věděl, že by byl miskou udeřen. Ulehnu, spím. Za chvíli zase, ale tón zvuků byl o něco jiný. Flaška od citrónky. Odebrána, pes zalezlý pod houpacým křeslem (kam se v klidu vešel, když jsme ho (teda jo, vím, měla bych psát jí, ale tak nějak je to pes, i když je to fena, jeslti mi rozumíte, tak by ten tvar mohl bejt snad jedno, ne? To jen kdyby se tu objevil nějakej ten rejpal) přivezli, ovšem kam se teď už má drobné problémy vůbec nasoukat. No jo no, divte se, když je rozdíl cca 1,5 - 2 kg).
Znovu jsem si lehla, teď jsem usnula. Za chvíli bác, bác... Vstanu, s odhodláním udělat si krásnou novou chlupatou čepici. Oddělím psa od dědovy pantofle a rovnou jej s ní výchovně napomenu (zlehka jej majznu po šíbře).
Zalehnu. Spím. Probudí mě podivný šramot, jak Majda tahá moje oblečení z hromádky, co mám na stolku vedle postele. Zařvala jsem na ní, zmizela. Zvedla jsem se, zavřela dveře do ložnice a šla spát s odhodláním, že mě nic nevzbudí.
A taky nevzbudilo, neboť když pes poznal, že zábava už nebude, tak se taky odebral na kutě vedle gauče, na němž po celou dobu spal strejda spánkem nemluvněte. Teda... Až na to, že ty tak hrozně nechrápou.
Včera jsme si hrály ve sněhu, Kousla mě do prstu a docela umělecky mi z něj stáhla vrchni vrstvu kůže (ne, z celýho ne, ale z kusu, takže jsem mohla zuby (svými) odtrhnout ty zbytky, co se jen tak třepotaly, nebo jak to říct a mohly jsme si jít hrát dál.
Dnes v zápalu boje prokousla babi prst. Tak jsem se rozhodla jí trochu vyvětrat. Vzala jsem si ven s sebou tenisáky, že si trochu zatrénuju s poikama. No, dopadlo to tak, že mi na jedné visela chlupatá koule zlostně vrčící.
Svůj záměr trénovat s Majdou tedy odkládám. Asi navždy.
Teď, po té, co úspěšně zdemolovala svůj pelech č. 1, 2 i 3 si mi spokojeně lehla pod židli. Máme reálnou šanci, že bude tak půl hodiny spát, než jí zase napadne jít dělat nějaký píčoviny.
01.02.2009 12:56:14 | Autor: isch



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se