Isch

Pokud děláš něco dost dlouho, staneš se v tom mistrem - pokud nejsi debil.

Jak vybrat kvalitní piercové studio

Začínám trochu jinak, než jsem slíbila, ale což, vy se z toho nějak vzpamatujete.
Jedna z hlavních rad je dejte na reference. Když Vám kamarádka (známá, přítel. Dobrý nápad je taky zeptat se nějakem fóru, kde se propíchanci pohybují. Třeba na lide.cz) nějaké studio doporučí, dělá to z nějkého důvodu (provizi za to asi nedostává). . Buď byl spokojen s přístupem, nebo s tím, jak se mu pierc hojil. ALE: pokud Vám studio doporučí kvůli ceně, buďte na pozoru. Nemůžu tvrdit, že levný pierc= automaticky špatný pierc. Ale jsou určité náklady, které s pícháním vznikají. Něco dá studio za kanylu, sterilní rukavice, sterilizátor na nástroje, něco za šperk, za pronájem a energie a v neposlední řadě na něm také vydělávají. Většinou.
Takže jako normální hranici bych brala 600,- + - nějaká ta koruna.
Když poprvé vlezete do studia, doporučovala bych se rozhlédnout. Nemělo by to připomínat chlív. Neměla by se tam prohánět zvířata (kdo má cokoliv chlupatého doma, ví, že chlupy se dostanou všude). Samozřejmostí by měla být sterilita, jak jsem psala. Dezinfekce místa, kam se bude píchat, čisté kleště, do kterých se uchopí příslušná část těla, rukavice (nové, někteří pierceři mění rukavice po nachystání věcí a na samotné píchání si berou nové) a vydezinfikovaný šperk. Ideálně ze sterilizátoru (to je taková ta středně velká kovová skříň, ve který se válí na miskách kleště a piercy). Celkově studio nemusí připomínat operační sál.
Důležitý je taky přístup piercera: pokud Vás bere jenom jako kus, nebo spíš jako bankovky a píchne Vám, co si usmyslíte.
Dobrý piercer Vám nepíchne nic, u čeho by nebyla šance, že se to zdárně zahojí. Například u někoho, kdo má nadočnicový oblouky jako malej neandrtálec, je docela hloupost píchat obočí. Protože má pak sklony vyrůstat a migrovat.
Chtěla bych se teď ještě pozastavit nad dvěmi věcmi vlastní šperk a píchání u doktora:
vlastní šperk má mnohem více nevýhod než výhod. Normální člověk neodhadne, jaká by třeba měla být délka činky. A když přijde mladá slečinka se stíbrnym banánkem do pupíku a trvá na něm, je to zhovadilost (některé části by nemuseli vydržet průchod sterilizítorem, navíc stříbro má tendenci černit (ne teda u každého, ale pár lidem to dělá) a pokud Vám bude černit v čerstvé ráně, už se toho nijak nezbavíte). Doporučuji proto nechat si poradit piercerem, resp. on sám Vám vybere vhodný šperk.
A lékař? To by mohla být kapitola sama o sobě. Jistě, jsou i doktoři, kteří Vás píchnou dobře, ale popravdě jsem moc takových lidí nepotkala. Doktor není piercer (jaký to objev, že?). Nemá většinou dostatečnou praxi. A nesete si k němu vlastní šperk.
Všem, kteří se takto snaží hlavně ušetřit bych vzkázala: raději si našetřete. (Mohla bych se pustit do polemizace, že člověku, kterej už je v podstatě zodpovědnej a nebere píchanec jen jako pózu, neni líto obětovat místo 200 u doktora 600 ve studiu. Ale to bych se tu pak pustila do Emáčů a barbínek a to by pak byl brutálně dlouhej článek).
20.01.2009 11:32:14 | Autor: isch



Komentáře

1 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se