Isch

Pokud děláš něco dost dlouho, staneš se v tom mistrem - pokud nejsi debil.

Spisovatelství


A lidé dbající na gramatiku už asi skřípou zubama, jen co si přečetli nadpis. Ale mě nějak nic vhodnějšího, jako pojmenování, nenapadá. A víte, jak to mám s těma nadpisama, ne?
Jedním z důvodů, proč jsem se v poslední době tolik rozepsala, je, že konečně pociťuju nějakou zpětnou vazbu. Ono to toho člověka tak nějak víc baví, když opravdu existuje někdo, kdo to čtě. Když si ty řádky nepíšete jako osobní poznámky, nad kterejma budete za pár let sedět a bádat, co tím, vlastně básních chtěl říci (jo, už se mi párkrát stalo, že jsem se hrabala v denících, z dob, kdy jsem si je opravdu psala. A nějak mi mé poznámky "byla to ta nějvětší chyba, na kterou do konce života nezapomenu" nějak moc nedávají smysl. Kdybych se tehdy mohla víc rozpesat, asi bych se buď mlátila do čela, jak jsem mohla bejt takhle tupá, nebo padala pod stůl smíchy. Ale pokud víte, že to, co napíšte, bude vzápětí studovat Vaše matka, trochu to omezuje prostor, nakolik můžete být otevření.

Čtu spoustu krásných reakcí (nejen tady v komentářích, ale něco přijde do mailu a o něčem se bavím i mimo, třeba na tom "pitomým nyxu"). Jsem ráda i za kritiku (vím, že někdy vyplodím strašný bludy, to se nebojte). Ale trochu (dost) mě hřeje na duši, že mě chválí i lidé , kteří se psaním živili/živí a nebo se v tomhle prostředí pohybují. Stejně tak mě těší i pochvali od člověků z knife.cz. Pánové, nechápu, kde berete to odhodlání - číst, co sem nadatlím, když se se mnou čas od času bavíte na nějakejch akcích.

Ale proč jsem se pustila do tohoto příspěvku? Jednak jako poděkování všem, co mi něco napíšou a jednak jako předznamenání toho, že se odhodlávám začít psát ještě víc. Trochu opráším straré kontakty a uvidíme, co z toho bude.

Protože, jak jsem již psala o té naší nehorázné "chlastačce", rozhodla jsem se tam jít si za svými sny. A nehledat pořád jen důvody, proč to nejde. Ono to jde. A půjde (Isch, až tohle budeš číst za pár let, prosím, napiš si pod to, jak to vlastně dopadlo... Ano, přátelé, já po sobě čas od času čtu, co jsem tu vyplodila, je zvláštní pozorovat sebe samu, jak se měním, mění se i moje priority, vyjadřování etc.).

Víte, moji drazí, objevila jsem totiž inzerát jedné slečny, která odjíždí na nějakou dobu do zahraničí a potřebuje, aby se jí někdo na tu dobu postaral o dům. Je to samota. Krásná. NÁDHERNÁ. A já asi fakt něco takovýho chci. Problém je, že se asi budu trochu bát (jo, stále se čas od času v noci budím výskokem z postele).

Tak a příště (a bude to doufám brzo) si asi povíme (popíšeme, počteme) něco o cestování s minivlkem. Ať se trochu zasmějeme.

A ještě jednou díky.
18.03.2013 11:43:02 | Autor: isch



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se