Isch

Pokud děláš něco dost dlouho, staneš se v tom mistrem - pokud nejsi debil.

Čtu knihu o seznamování...

... a u toho dopíjím víno (ne, nemáme další den, ale já prostě pořád chlastám, to jen, abyste věděli, že to do sebe neleju jako limonádu, ale poctivě to tu ucucávám už asi pět hodin). A čtu si. A co?


http://www.stesti.cz/kniha/stesti_cz_kniha.pdf

Tohle. Já vím, možná to někoho nebude bavit, ale ta ženská píše pěkně.

Vadí jí podobný věci jako mně. A já si tak říkám, že mi zase někde vyfoukl téma, o kterém bych mohla psát. Přiznám se, že než to dočtu - jsem zvědavá, jestli tam taky potkám nějakého toho "svého" muže ze Štěstí. Třeba toho, před kterým jsem musela zdrhat zadním východem (já snesu hodně, ale něco je moc i na mě... Tou historkou Vás jednou pobavím, přátelé. Teda až se někdy opiju (ale zase tak, abych byla s to psát) a seberu dost odhodlání. Tátovi jsem třeba tu historku už pověděla a od té doby.. Jí mám na talíři.

Nicméně: u toho, jak tu piju, zjišťuju, že mi vyhasl oheň v krbu (já ty krbový kamna prostě miluju, ale docela by mě zajímalo, co budu dělat v létě, přeci jen tady na Žižkově je docela vedro a k tomu si na noc zatopit by asi nebylo to pravé ořechové) a sem tam si k tomu s někým pošlu nějakou zprávu na oné seznamce (třeba tam zrovna potkám nějakého toho muže, o kterém spisovatelka píše, že).

A abych se dostala k tomu, co jsem původně: člověk se pod vlivem zkušeností ze seznamky docela proměňuje. Já se stávám tím cynikem. Ženou, která je s to s usmát na člověka a s klidem ho odkázat do míst, kam slunce nesvítí (a jo, jsem u toho docela i sprostá). Takovou, které chlap něco povídá a já hledám nesrovnalosti mezi tím, co pověděl před hodinou a tím, co mi tvrdí teď.

A vidíte, potkala jsem nedávno romantika. A ne ledajakého. Je to prostě Romantik. Nevím, co si o tom člověku mám myslet. Ale tuším, že se z toho může stát cesta do pekel. Pan Romantik má totiž vadu (ha, aby to bylo bez nějakého toho ale, že). R miluje svou první přítelkyni.
Když mi to řekl - ano, až po velice příjemném fyzickém sblížení - chtělo se mi brečet. Teda nechtělo, já se rovnou rozbulela. Na druhou stranu ale oceňuji, že mi to řekl rovnou - ne po několika měsících a po tom, co bych si s ním plánovala budoucnost a kdesi cosi. Je mi s ním příjemně. A víc možná nechci. A když spolu kecáme o některých věcech, připomíná mi mou naivitu. Tu, kterou jsem disponovala asi ještě tak půl roku po tom, co jsem se přestěhovala do Prahy. Nevím, jestli je o tolik lepší člověk, že dokáže odpouštět, nebo neprožil tolik podrazů, ale staví mě do ostrého světla poznání, jak moc jsem se změnila. Nakolik jsem ustoupila ze svých ideálů a ideí.

Možná přišel čas se k tomu začít pomalu vracet. Jenže je pro to nutná podmínka: začít věřit lidem.
06.01.2013 02:05:02 | Autor: isch



Komentáře

1 komentářů:
  • 10.01. 11:11, Míra

    Já jsem taky romantik,ale s malým r . Jsem na Štěstí pod nickem cadilm a mohu ti říci,že mít takovou ženu jako ty,tak o jiné ani myšlenkou nezavadím!!!!!! A věř,že mluvím pravdu!!!! Asi se ptáš,proč jsem ti neodpověděl na Štěstí? Inu proto,že je mezi náma 20let rozdíl a moje intuice mi říká,že by ti to vadilo . :-))))))) Hezký den ti přeje Mííííííra :-))))))))


přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se