Isch

Pokud děláš něco dost dlouho, staneš se v tom mistrem - pokud nejsi debil.

Nenávidím nadpisy...

.. neb si většinou nejsem jistá tím, o čem budu psát. Jistě, je možnost nechat si tu kolonku volnou a pak jí doplnit, ale já ráda dělám věci od začátku do konce. Někdy :D


A o čem to tedy bude dnes?

V životě se mi "dějí" zajímavá "škatulata hejbejte se", ale nejsem si jistá, nakolik s o nich chci zmiňovat. Část z nich je natolik osobní, že ani sem je nechci dávat.

Nicméně, pro příklad ženské naivity (dobrá, mojí naivity). Před více jak rokem jsem se seznámila s jedním pánem v tramvaji (a přiznávám se hned ze začátku, že si nejsem jistá, jestli jsem o něm již nepsala, ale laskavý čtenář jistě promine). Překvapení, že se na mě směje nějaký cizí chlap vystřídalo nadšení: většina z Vás ví, že mojí hlavní seznamovací "doménou" je hlavně internet: nedělá mi problém komunikovat přes klávesnici (a pro ženu to má všeobecně spoustu výhod: můžu dát člověku trochu nahlédnout do svého soukromí, aniž bych musela uklízet, nemusím se malovat a klávesnici je docela jedno, jestli jsem si stihla vyčistit zuby, nebo to je teprve na programu).
Tenhle člověk mi hodně pomohl vyrovnat se s démony z mojí minulosti: a jistě, má citová zainteresovanost byla značná. Po dlouhých měsících jsem cítila a žila. Nicméně zmizel - užila jsem si sama dost nepříjemných věcí. Od vyhazovu z práce, kdy jsem opravdu nevěděla, co budeme se psem další den jíst, přes podezření na rakovinu. Ale i přesto jsem tomu člověku odpustila, že tu nebyl... To, že jsem byl tak pitomá a "vzala ho na milost", když se pak objevil, by se dalo odpustit a možná i pochopit. Ten mozkový zkrat, že jsem mu věřila už toliko ne... Po čase zase zmizel a když se nedávno vrátil (a ano, vrátil se i s nějakými penězi, které mi dlužil) - mohla jsem naproti němu sedět a odmítnout to, že chtěl vidět Koru (přiznejme si, můj milovaný chlupáč měl být jenom záminka).

Nicméně prozření, kdy naproti Vám někdo sedí a Vám dochází, že Vám lhal - dlouho lhal a teď se k tomu nevědomky přiznává? Hořkost, kdy si připustíte, že noci, kdy jste nespali kvůli obavám, on někde vesele probendil? A tu zeď, kterou jsem v bývalé práci rozmlátila kvůli němu bych asi možná taky měla poprosit o odpuštění... Ale rozhodně je to pro mě ponaučení - a ne, nezní: měj trochu rozumu a nevěř každýmu, ale: neseznamuj se v tramvaji (jistě, nadsázka).

Přátelé, jdu ještě tvořit jeden článek, který se bude týkat mého milovaného koníčku - kterému jsem se díky shodě náhod zase mohla začít trochu více věnovat. Prozatím dobrou noc, krásné ráno...
20.05.2012 22:55:00 | Autor: isch



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se